Recenze: Jasnovidectví je nemoc

Název: Kostičas

Autorka: Samantha Shannonová

Rok vydání v ČR: 2015

Vydavatelství: Host

Originální název: The Bone Season

Série: Kostičas

Počet stran: 480

Anotace:

Příběh začíná v roce 2059. Devatenáctiletá Paige Mahoneyová pracuje v londýnském kriminálním podsvětí, kde působí jako jakási „spojka“ či „posel“ — je krajinochodec, zvláštní typ jasnovidce, a díky svým schopnostem se dokáže vnořit do mysli druhých lidí. Žije v represivním režimu Scion, kde páchá velezradu už jen tím, že dýchá. Jednoho dne se její život navždy změní. Je přepadena, unesena a převezena do někdejšího Oxfordu, města, které před dvěma sty lety zmizelo z map. Tam je Paige vydána na milost a nemilost Strážci, nejkrásnější, ale zároveň nejděsivější bytosti, jakou kdy potkala…

Kostičas vychvalují snad všichni knižní blogeři - nenašla jsem na něj jedinou negativní recenzi. S takovými vychvalovanými knihami mám problém - většinou od nich očekávám hodně, a pak jsem z nich zklamaná. Kostičas je ale naprostý opak!

Shannonová si pohrává s příběhem takovým způsobem, že nevěřícně kroutíte hlavou, jak skvěle to do sebe všechno zapadá. Je vidět, že si se studiem dějin a magie dala pořádnou práci, což je super, protože spousta YA fantasy vypadají jako šité horkou jehlou. Autorka Kostičasu postupně nastiňuje, jak funguje magie a že všechno má své zákonitosti. Sice vás na začátku příběhu hodí po hlavě, nezabývá se žádným zbytečným vysvětlováním, kdo a co je hlavní hrdinka, kde se nacházíme, proč se co děje. Paige pak všechny detaily vysvětluje v průběhu příběhu.

Po příjezdu do Oxfordu nastává nejzajímavější část knihy. Moc se mi líbí nápad, že i když jste výjimeční a odvezeni do "akademie", kde mají zlepšit vaše schopnosti, nemusí to být kladné zařízení, jako je tomu například u Bradavic. Autorka to pojala opravdu originálně, takové kličky v ději jsem neviděla už hodně dlouho (a když píšu kličky, myslím ty o 180°). Knížku potřebujete zhltnout najednou, prostě potřebujete vědět, co na vás Shannonová ušila na další straně a jak se z toho Paige vymotá. 

Paige je totiž na celém příběhu to nejlepší. Opravdu normální holka, která dělá chyby, občas je pořádně sarkastická. Přesto má srdce ze zlata. Oproti tomu Strážce je osobnost, o které nevíte, co si máte myslet. Je dobrý nebo zlý? Pomáhá Paige, nebo je to celé jenom bouda?

Závěrem bych vyzdvihla skvělý překlad Lenky Kapsové. Měla jsem možnost nahlédnout do originálu a nad hromadou slov jsem přemýšlela, jak bych je přeložila.

Závěrečné hodnocení: 5/5

Kostičas je nejlepší kniha, kterou jsem tento rok četla. Nepoznáte, že se jedná o autorčinu prvotinu, ba naopak – řekli byste, že je to někdo zkušený, kdo píše neustále. Knížka obsahuje všechno, co by měla správná YA fantasy mít: lásku, přátelství, boj, magii. Šetřím si Vidořád, protože třetí díl vyjde až příští rok, a rozdýchávat tak otevřené konce prostě nemůžu!